Každodenní lidské blbinky

Já už z těch jazyjových nastavení a klávesnic zblbnu. Nejen se mi plete čeština, alovenština a anglická klávesnice bez diakritiky - na to jste si už zvykli.
Ale teď jsem dělala s řečtinou, tedy s řeckou klávesnicí, a pak začala psát kometáře sem.
A jak myslíte, že to dopadlo?
Νο, ν2ξακ τακηλε, σψηω8λν2, ξεστλι το ν2κδο ωυλθ3τ9.

:-)

Dneska jsem otevřela počítač s pracovními maily. Půlka obrazovky byla překryta nějakou outlookovskou připomínkou, tak jsem v seznamu mailů viděla jen ty sloupečky vlevo. Jako první byl mail s přílohou odeslaný mně osobně od naší mzdové účetní.
Už jsem se děsila, jaký pitomý formulář si kdo vymyslel na vyplňování kvůli ročnímu zúčtování daní nebo něčemu podobnému.
No, po vteřině jsem si uvědomila, že je 15., že to teda bude nejspíš výplatní páska. A byla.
Docela se mi ulevilo. :-)

sifaka: Ani nemusím chodit do fitka. Stačí, když tam chodíš ty a pak o tom napíšeš. Pravda, neposilovala jsem břišíky celou hodinu (nebo jak dlouho) jako ty, ale myslím, že i těch pět minut, než jsem dočetla tvůj koment, bylo výživných. Pro začátek mi to na posilování stačí - však i tady na STOBu píšou, že netrénovaný člověk to nemá na začátku přepísknout. :-)

Včera při lekci pilates jsme měli drsný zástup.Používali jsme malé půlkilové míčky naplněné pískem, jistě si dovedete představit:-o......a jak tak makáme, míčky v natažených rukách, břišáky našponované, nahoru dolů leháme, sedáme a ta sadistka dí:”dáme ruce křížem na ramena”......a po chvilce se ozve z klučičího kouta:”a dáme nohy na ramena”!…:-))....další hláška:”kdo myslí na to, co bude dnes vařit?”...po kladné odpovědi se ptá:”a co to bude”?……já do toho zpoceně zasyčím:”asi něco lehkého!”grrr:-((........a cvičitelka na to, “jj to je dobrý nápad - mám doma výborné lehké víno...tak já asi to” :-)))

Martashi: no občas by jsem takový vítr brala :-). Na tom není e špatného :-)!

Martashi i Jirina55" Fakt dobrý :-).
Já dnes "duševní relax". Opravování už nemohu ani vidět. Až zase ráno, teď už skutečně NEEEE!!!!!

Dnes jsem slyšela pěknou hlášku: Dneska byl takovej vítr, že když jsem šla do fitka, odfouklo mě to do vinotéky. :-))

Tak něco pro zasmání. Jak jsem naučila během posezení u šálku kávy svého vnuka anglicky
Už když jsem si domlouvala neděli s Ondrou a jeho maminkou, slyšela jsem jak se chlubí, že umí plést. Pletení vytáhl hned v metru a opravdu, úplet hladce mu docela šel.
V galerii ocelových figurin nás jeho maminka na chvíli opustila a bylo potřeba aby Ondra vydržel chvíli na jednom místě. Tak co budeme dělat? Řekla jsem mu, že ho naučím anglicky. Podotýkám, že Angličtinu ke své ostudě neovládám a německy mluvím stylem "můj tatínek byl dobrá sokolovna" tedy domluvím se ale je to bída. Na svoji omluvu uvádím stále ještě velmi slušnou znalost Ruštiny ale Angličtina?
Ani Ondrovi se to moc nezdálo.
Ale já jsem vytáhla od maminky z tašky to jeho pletení a než se maminka vrátila uměl anglicky - PLÉST. A na také se mamince pochlubil slovy: maminko, babička mne naučila Anglicky. A opravdu jsem ho anglicky naučila. Proužek pleteniny na jeho šále je toho důkazem

sifaka.Hani,ty jsi ale šikovné děvče...musím Tě pochválit,krokoměr a k tomu ještě plavání.To bude na konci roku kondička!!!Teď už stačí jen vydržať!!!

Chichi to mi nedocvaklo.

martashi: Což o to - krokoměr. Ale ránu by dostala hlavně Sifačina peněženka!

sifaka: ránu by dostal spíš tvůj krokoměr.:-)

Díky Macatice za upozornění :-),vím, že bych dostala ránu!

sifaka: Ale pozor, ten krokoměr si do vody raději neber!

Sifaka: Tak plavky do batohu a ššššššššššupp na bazén .-).

Včera jsem kooonečně spáchala koupi krokoměru.Ale neobešlo se to bez oracííí...Měl tam být pro mně odložen poslední kus-nenašel se po chvilce řešení a handrkování co a jak dále, mi přislíbili zaslat jiný z druhé prodejny za stejnou cenu.To mě při tom všem potěšilo.......vyrazila jsem po dalších pochůzkách a 30 kroků od obchodu zvoní mobil-že prej došlo k nalezení.Tak jsem byla ráda, že nemusím čekat do příštího týdne...No a ve volné chvíli než se vyřídilo placení atd..................jsem si zakoupila ještě plavky:-o...a to se vyplatí:-))

Manželovi jsem neříkala o tom, že "piluji" návyk nenechat se nikým a ničím vycukat ( i výstižněji by to šlo formulovat :-)). Dneska tu vedl nějaké řeči, o kterých má nacvičeno, že je opravdu nerada slyším. Očekával mou výbušnou reakci, ale já nic. Byl evidentně zklamaný :-), prý nejsem vůbec "ve formě" :-).

Dnes jsem zapomněla navštívit objednanou hodinu ve fitcentru! :-(...to je ale blbina, co?........Mášenko, asi budu potřebovat půjčit tu tvoji mozkovou knihu:-o
Beru to optimisticky-jsem ráda, že jsem nezapomněla jít do práce-to by nebyla blbina, to by byl průser!:-o

Tak dobrou chuť, já takhle sklízím mrkvičku, ne sice ze skleníku, ale ze záhonu, ale je to taky dobrota. :-)

Tak "štědrovečerní" ředkvičky už jsme jednou sklízeli, "novoroční" máme dnes poprvé. Vyseli jsme do skleníku ( nevytápěného ) koncem podzimu a dnes jsme vytrhali kýblík moc chutných ředkviček :-).

tkoskubova: Táňo, díky za info, ráda se půjdu podívat :-).

Tkoskubova: díky za typ, viděla jsem ukázky a podle nich to vypadá dobře. Jak bude chvilka zaskočíme mrknout :-).

nevzdavatse.Stáňo,souhlasím s Tebou,to byla pěkná blbost,až na pár vtipných výroků jsem už dlouho tak špatný film neviděla.Škoda,herecky výborně obsazené,ale obsah,jedna hrůza.Doporučuji film s A.Polívkovou "Po čem muži touží",je to skvělá komedie a navíc výkon této herečky je obdivuhodný.

nevzdavatse: Do kina už dávno nechodím, ale na "Randála" a Hopkirka se pamatuju, coby dítě v televizi, tehdy se mi to děsně líbilo a řebronila jsem, abych se směla dívat, i když už byl čas, abych šla do postele.

nevzdávatse: dík za varování

Právě jsem se vrátila z kina. Na dceřino přání jsem s ní šla na nový film Marie Poledňákové "Ten, kdo Tě miloval" ..... Bože, to byla blbost :-). Sice jsem už z anotací pochopila, že to bude česká alternativa "Randalla a Hopkirka", ale ještě to "předčilo očekávání" :-). Co by člověk ale pro dítě nevydržel :-).

Dostala jsem se s vnučkou do debaty o rybách. Já obhajovala kapra, jako tradiční jídlo a vnučka mi oponovala argumentem : i losos byl tradiční jídlo, jenom my jsme se toho nedožili :-))

Myslím, že prázdnin je mi zapotřebí. Když odešly děti ( naštěstí ), chtěla jsem zhasnout a vypnout interaktivní tabuli. Ovladač od tabule jsem namířila na osvětlení na stropě :-).

ajanka: Jojo, s novámi sirkami to byla hračka. Nená nad kvalitní náčiní :-)

Macatice: tak doufám, že dopékání dopadlo bez újmy na zdraví nebo na majetku.

nevzdavatse.Ve školství se dělají někdy věci,nad kterými zůstává rozum stát.To,co uvádíš,je zářný příklad.Dozory se držet musí,ale běda,když přijdeš pozdě na výuku a máš-li po hodině opět dozor,tak je to totéž.A ti,.co mají sešity,se v takovém dni mohou zbláznit.Aby si pořídili kufr na kolečkách a vozili je s sebou,a pokud je čeká třeba ještě schodiště,tak by potřebovali křídla.

nevzdavatse: však jsem dneska pro jistotu raději nepekla a dělala druhy jen za syrova. Zítra mě ale čekají upéct ještě dvě těsta.

Tak ale, Macatice! "Do třetice všeho dobrého i zlého" . Dál už opravdu bez požárů :-)!

Moje ohňová šou měla ještě malou noční dohru. Než jsem šla spát, "uklidila" jsem použité plechy s formičkami a pečicími papíry do trouby, aby tu nestrašily, zatímco tu nebudu. A v noci se mi zdálo, že jsem zapomněla vypnout troubu nastavenou na minimum a po chvíli z ní zavanul smrad ze zuhelntělých papírů a drobečků.

Jinak myslím, že to moje vyvádění nebylo tak nebezpečné. Sotva jsem zhasla vařič, přestal být oheň přiživován a dost možná by to zhaslo i samo od sebe. Ona ta umělá hmota prostě hořela takovým čadivým plamenem, odkapávala a smrděla. Kdybych tam dala velkou papírovou krabici s hotovým cukrovím, asi by to dopadlo hůř. A co se zdravotního ohrožení týče, nebezpečnější určitě je, když vám vzplane v ruce hadr, kterým něco sundaváte z plotny. Ale uznejte, že jsem to musela patřičnš podat :-)
Ale fakt je, že pár vulgarismů jsem při té scéně použila a že jsem rozhodně měla na starosti jiné věci než hledat, kde mám foťák :-)

Opět je tu doba, kdy bychom ve školství potřebovali naklonovat. Čím je nás v práci míň, tím víc řádí administrativní šotek. Zítra bych údajně měla být na dlouhém dozoru v šatně, souběžně suplovat v družině a obojí v době, kdy se ještě nejspíš ještě nevrátím s dětmi z planetária. Ale děláme nemožné na počkání, takže jsme s kolegyněmi vypilovali harmonogram kde, kdy a jak se navzájem "zaskočíme" a vyřešily jsme to, aniž bychom do toho tahaly vedení :-).

Macatice.Tedy klobouk dolů.jak jsi to zvládla.Být na Tvém místě,tak bych určitě neměla na to zachovat si chladnou .hlavu....myslím,že bych dokázala oheň ještě roznítit.Obdivuji tvůj nadhled.

Jsi skvělá žes to zvládla a ještě ses pustila do dalšího kola, já bych to asi pro danou chvíli vzdala. U nás se říká "když se daří, tak se daří " .Hlavně že tě neopustil humor a že nenastaly škody na zdraví neb škody na majetku jsou nahraditelné, ale na zdraví nee.

Macatice: to by jeden nevymyslel. Ještěže to nedopadlo hůř!

Tedy macatice...... !!!! Uf, to jsem ráda, že jsi mezi živými. Jsi "jediná Macatice, kterou mám :-), tak mi na Tobě moc záleží a mám Tě ráda. Buď opatrná :-).

macatice: takhle se to pěkně čte, ale jinak už to asi taková sranda nebyla. Ale dopadlo to dobře a tobě to evidentně náladu nezhoršilo

Macatice....je vidět jak ti vyčuhuje básnické střevo.:-)....Škoda, že nedošlo na foťák!…………né, že by měl také kremaci ale k dokumentaci:-))

Macatice: tak to opravdu nevymyslíš :-). Tak naštěstí mic velké škody na majetku nebo na zdraví nenastaly.... Jo sehnat gungující zápalky to je oříšek. Třeba přispěješ do rubriky znovu tentokrát s příběhem manži, jak sháněl zápalky :-).

Dneska to bylo opravdu výživné. Máme plynovou troubu, která nejde zapálit zapalovačem a musejí se použít sirky. Jenže ty, co máme doma, neškrtají. Takže postup: Zapálit vařič zapalovačem, od plamene zapálit sirku a tou zapáliut troubu. Potud vše OK. I strčení plechu do trouby proběhlo v pořádku.
Pak jsem si potřebovala přeuspořádat suroviny na lince, udělat místo, takže škatulata škatulata hejbejte se. Umělohmotná krabice s pytlem mandlí - kam s ní? Šup na drátěný odkapávač vedle dřezu. Jenmže tu plochu vedle dřezu budu teď potřebovat. Tak popadnout odkapávač a celý i s mandlemi ho položit na druhou stranu dřezu - na plotnu. Za pár vteřin smrad, jas náhle vzplanuvšího ohně... Inu, nějak mému zraku uniklo, že ten vařič, od kterého jsem zapálila troubu, stále hoří, že jsem ho nevypnula. První reakce - vypnout. Vypnula jsem krajní knoflík. Těsně vedle - byla to trouba. Druhý pokus byl úspěšnější. Vařič zhasl. Ne však ta umělohnotná krabice a bužírka nebo co to je, čím je potažený drát odkapávače. Celé to souvěcí (neví, jak jin ak to navat) jsem popadla a strčila do dřezu, před chviličkou naštěstí vyprázdněného a umytého. Půlka mandlí se s hrkotem vysypala dírou v krabici. Plameny se mi nakonec podařilo sfouknout a zbytek udusat mokrým hadrem. Začala jsem sčítat škody: Trochu očazený jeden dolní roh odkapávače, to se skoro nepozná od předchozího stavu zrezivění. Nejvíc líto mi bylo mojí opblíbené krabice od zmrzliny, v níž zela velká díra, ta šla rovnou do plastového odpadu. Budu muset vysbírat mandle z dřezu. Deset minut práce vyčistit sporák od nakapané roztravené umělé hmoty. Vyhodit jednu mandli, která přistála přesně uprostřed plynového hořáku. Tak hotovo, můžu zase zapálit troubu, aby se mi dodělaly pečené banány. Dobrá, zapálit vařiř, od něj troubu... A teď ty mandle z dřezu. Co to tu furt prská a syčí? No co myslíte - ten mokrý umytý vařič, jak jsem od něj zaplalovala troubu. Zase jsem ho zapomněla vypnout!
Poškejte, to ještě nění konec!
Mezitím přišel manžel, vynula jsem troubu, vyndala banány, dali jsme si večeři. Do půlnoci ještě času hafo, upeču ještě punčové ořechy. Udělám si ořechový sníh, nakladu hromádky na plech, všem již známým postupem zapálím troubu a s plechem šup do trouby. Zbytek sněhového těsta hromádkuju na další plech. Jenže mezitím už je třeba první plech vyndat z trouby, odložím ho nahoru na plotnu a začínám odlupovat hotové ořechové pusinky. Když tu... Co to, sakra, je? Smrad a pečicí papír v jednom místě začíná uhelnatět i s těmi čtyřmi pusinkami na něm.
Samozřejmě, já ten zatracený vařič zapomněla vypnout i potřetí. Tohle fakt musel napsat život, to by žádný autor nevymyslel!
Zbytek dne už uplynul bez katastrof :-)
A jaký z toho plyne závěr? Zítra bezpodmínečně nutně MUSÍ manřel sehnat fungující sirky!

Tak tohle se mi opravdu povedlo. Přijela jsem ze cvičáku, oběhala lékárnu, dohodla cosi v květinářství, přiběhla domů a zapla jsem kávovar s tím , že si v klidu před večerní výborovou schůzí vypiju svůj šálek. Pípla SMS kamarádky z vedlejšího vchodu: přijď na kafe. Nemáme na sebe moc času a tak jsem souhlasila, vzala svůj hrneček skvělé, čerstvě uvařené kávy a vyrazila patřičným směrem. Pochopitelně jsem potkala jednu ze sousedek. Kam jdeš? K Lucce, pozvala mně na kafe .... Následoval ale hodně udivený pohled.... a pak už jen tiché a to si ji musíš sama uvařit?
Ne to opravdu nemusím ale dvě kávy jsou na mne večer moc a přece to dobrý kafe nevyleju ...

V sebekoučinku jsem dnes dopadla snad nejhůř za celý rok ale výčitky svědomí nemám. Vychutnat si oběd, na kterém jsem s naladěná na stejnou vlnu s milým člověkem je výhra. Nikoliv prohra

V sebekoučinku jsem dnes dopadla snad nejhůř za celý rok ale výčitky svědomí nemám. Vychutnat si oběd, na kterém jsem s naladěná na stejnou vlnu s milým člověkem je výhra. Nikoliv prohra

sifaka: Ano, dneska mám, co se stavu mých očí týče, docela dobrý den :-) Právě jsi mi připomněla, že bych si tu reflexní pásku mohla zase z koupelny dát na tu vypranou a vyžehlenou tašku. :-)

Macku, vidíš jaký jsme tu fajny kolektiv!……myslíme na fšecko!:-)

Macatice.Kapesníček a ne jeden jsem už také mockrát vyprala,horší to bylo s průkazkou na autobus.Samozřejmě jsem to zjistila,až když pračka byla v plné parádě.S hrůzou jsem čekala,co bude,a představ si,že průkazka přežila.
nevzdavatse.Stáni,děkuji za pochopení,sama víš nejlépe,jak to o učitelských klíčích píšeš,bývá občas na palici.

Ale chtěla jsem poděkovat tomu, kdo se tady nebo v nějaké jiné diskusi zmínil o papírovém kapesníčku zapomenutém v kapse při praní. Už jsem zavírala dvířka prařky, když jsem si na to vzpomněla, takže jsem raději znovu začala kontrolovat kalhoty, jestli na nich nezbyl pásek, plítěné tačky, jestli v nějaké boční kapse nic nezůstalo. A samozřejmě, že ano. Na uchu jedné z nich zůstala omotaná taková ta pružná reflexní páska. Takže tentokrát to dobře dopadlo :-)